Investovat do akcií muze míti alespon dva základní smysly: 1) Vydelat s akciemi na vlastní byt nebo domek. 2) Získat dostatecný mesícní príjem z dividend a prestat pracovat jeste pred duchodem, nebo míti vedle duchodu jeste dalsí príjem z dividend.
1) Kdo bydlí ve vlastním bytu nebo domku, muze vydelati s akciemi jeste na druhý byt. A ten byt dát synovi, nebo jej pronajímat, nebo míti byt u Stredozemního more a trávit v nem dovolenou, nebo celou studenejsí polovinu roku, nebo se zcela prestehovat k mori na duchod, nebo uz 10 let pred duchodem. Kupovati vlastní domek u Stredozemního more není vhodné, ten by nám tam nekolikrát vykradli, nebo by nám jen musel hlídat stále velký a zlý pes a pri mnohadenní neprítomnosti by nám toho psa tam musel nekdo krmit. Také nová silnice, nový kanál nebo nová strecha u vlastního domku by nás mohla ruinovat, mnoho dividendových akcií plánovaných na stálo bychom museli prodat, abychom ty náklady zaplatili. Na ten kapitál na vlastní byt potrebujeme koupit levné akcie se silným potenciálem rustu, teoreticky akcie s potenciálem asi +50 % za 2 roky. A za 1 rok, 3, 4 nebo více let predrazené akcie prodat a koupit zas jiné levné akcie. Akcie nejsou levné v euro, ale v pomerech P/E, P/B, P/S, P/C, PEG. Stále míti asi 10 ruzných akcií a v období velkého predrazení jak roku 2000 je lepsí nemíti 2-3 roky zádné akcie. Investovat do akcií a prodávat akcie stále, az budeme míti kapitál na byt alespon 100 000 euro nebo i více.
2) Druhý zpusob investování muzeme zacíti, az budeme míti vlastní byt, nebo dva vlastní byty a budeme chtíti prestat pracovat se stálým príjmem z dividend. Nebo muzeme investovat soucasne kazdý rok do akcií na byt a také do akcií na duchod. Pro drzení akcií na stálo, na 30 let i na 50 let a pak je zdedí nase deti, potrebujeme koupit fundamentálne levne akcie nejvetsích a nejstarsích podniku a bank ze západní Evropy a z USA, napríklad akcie z indexu Eurostoxx50 s Británií, akcie z indexu Dow Jones a také z indexu DAX a rozlozit peníze pravidelne na 10 az 20 akcií s nadprumernou dividendou od podniku a bank, kterým neskodí konkurence a dlouhodobe zvysují zisk, trzbu, cash flow, vlastní majetek nebo kapitál a dividendu prumerne asi o 10% rocne. Tyto akcie bychom uz vetsinou nikdy neprodali, ani pri extrémním predrazení jak roku 2000, i kdyz by nám kazdou prumernou dekádu behem dvou let mohl tento kapitál v dividendových akciích klesnout na polovinu. Protoze asi za 4 roky by se ten kapitál v dividendových akciích zas vrátil na vrchol a kazdou prumernou dividendu by se ten kapitál priblizne zvojnásobil. Jako duchodce bych nechtel míti zádné dluhopisy, i kdyz knihy doporucují pro duchodce více nez 50% penez míti v dluhopisech a méne nez 50% penez v akciích. Ovsem já bych nechtel zádné akcie prodávat, kdyz budou po predrazení spadlé krátkodobe na polovinu, já bych je neprodával nikdy a priblizne za 4 roky by byly zas na vrcholu. Kdybychom zivili jen sami sebe, postacilo by míti 100 000 euro v akciích s prumernou dividendou netto 4% z kurzu akcií. A mladsí clenové rodiny at chodí do práce. Ovsem nízký príjem z dividend rychle poroste i bez prikupování akcií.
Muzeme plánovat a pocítat, za kolik let budeme míti s akciemi vydelány peníze na vlastní byt nebo mesícní výnos nekolik stovek euro z dividend, ze kterých bychom mohli zít, ale nakonec se ta doba muze o 10 let prodlouzit, málokdy se ta doba muze také zkrátit. Príjem z dividend od tech nejlepsích podniku a bank muze rusti +10 % rocne, tedy by se kazdých 7 let mohl zdvojnásobit a pak jej zdedí nasi potomci. Tedy kdyz prestaneme pracovet se slabými dividendami 300 euro mesícne, mohou vyrusti do 8. roku na 600 euro mesícne a do 15. roku na 1 200 euro mesícne a to uz ujde, kdyz se neplatí nájemné z bytu. Duchod z pojistení ve vyspelé zemi Evropské Unie, jak pribývají duchodci a ubývají pracující, muze rusti +1 % rocne, tedy se zvojnásobení duchodu nedozijeme, bylo by za 70 let a potomci ten duchod nezdedí. Tedy investovat do akcií a zpusobem value investing a zádný trading!
Ve čtvrtek 6. 5. 2010 propadly hloupé computery panice a jeden computer za druhým computerem prodával automaticky akcie investorum, fondum a bankám na burze NYSE a Nasdaq. Vsechny americké indexy se za pul hodiny propadly -9%
a za dalsí pulhodiny se vrátily zpátky jakoby se nic nestalo. Index Dow Jones mel záverecnou hodnotu 5. 5. 2010 10 868 bodu a 6. 5. 2010 se na nekolik minut propadal na 9 872 bodu, to je rekordní propad v historii mínus 996 bodu.
Záverecná hodnota 6. 5. 2010 byla 10 520, v pondelí 10. 5. 2010 uz byl Dow Jones zase zpátky na hodnote 10 835 bodech.
Zrejme pak lidé ty automatické obchodní systemy u fondu a bank vypnuli a nakoupili uz bez computeru a s lidským rozumem ty prodané akcie rychle zase zpátky.
Snad meli hlupáci ty automatické obchodní systémy nastaveny na pocet negativních zpráv nebo na pocet negativních ratingu od prolhaných analytiku. A pak si lidé uz sami uvedomili, ze zadluzení Recka nemá nic spolecného s americkými akciemi.
Mnoho traderu a fondu a bank si snad uvedomilo ve ctvrtek, jaký je to nesmysl pouzívat stop loss orders a investovat s turbo na rust nebo s pákou na rust nebo s knock out certifikáty. Hlavne malé americké technologické akcie spadly
na pul hodiny desítky procent i -50% a vsichni se stop loss orders ty akcie ztratili. S akciemi, s turbo certifikáty, s knock out certifikáty a se spekulací na rust s pákou byly v USA behem pulhodiny ztraceny miliardy dolaru na burze
a za pul hodiny se kurzy zase vrátily zpátky. Jestli se investori, fondy a banky z toho poucili, tak uz ty automatické obchodní systémy nechají vypnuty a budou nakupovat a prodávat akcie podle zdravého lidského rozumu
a podle value investingu a neztratí nikdy více atraktivní akcie, které pak rychle museli nakoupit zase zpátky.
Z toho plyne poučení, že stop loss order a trading software používat radno není.
Die Moral von der Gschicht: stop loss order nicht! Trading software nicht!
Ona prý dnes v USA i v Nemecku více nez polovina nákupu a prodeju akcií pro fondy a banky je vykonána automaticky computery bez lidí u toho. Tedy ty hloupé computery naprogramované od nositelu Nobelových cen ty akcie fondum
a bankám rychle prodaly a manageri fondu ty systémy pak museli rychle vypnout a nakoupit akcie zase zpátky. Nebot podniky i banky roku 2010 extrémne zvysovaly zisky a trzby a dividendy, Recko bylo zachráneno pred bankrotem,
akcie byly extrémne levné, krach profet Roubini ztichnul, boom a hausse na burze bude trvat priblizne 4 roky, tedy bylo dobré prchati z jistého zlata a z jistých dluhopisu Svýcarska do jistých akcií z indexu Dow Jones, DAX a Eurostoxx50 s Británií.
Muj kapitál v akciích rostl roku 2009 +48% , z toho je 1/3 zpusobena jen pridáním
penez do akcií a 2/3 z rustu kapitálu jsou zpusobeny rustem akcií od 1.1.2009 do 31.12.2009.
Jak rostly indexy behem roku 2009 :
Shanghai +77%, Nasdaq Computer index +74%, TecDAX +61%, Nasdaq100 +56%, Hang Seng +51%,
ATX +42%, Ibex35 +30%, PX +28%, S&P500 +26%, Dow Jones +24%, DAX +24%, FTSE100 +23%,
Nikkei225 +21%, Eurostoxx50 +21%, Dow Jones US Banks -4.3%.
Jako rostly moje tipy na akcie na rok 2009 :
Trina Solar +505%, Mylan +86%, Philip Morris +37%, Fresenius VZ +21%, E.ON +4%, Münchener Rückversicherung -0.6%, Deutsche Telekom -3.6%.
Ty akcie E.ON, Münchener Rückversicherung a Deutsche Telekom si tedy ponechaly silný potenciál rustu na rok 2010.
Zákonné duchodové pojistení = Ponziho schéma = pyramida = velká černá díra.
Jak pribývá lidí v duchodu a ubývá pracujících a rostou dluhy státu, bude duchod ze zákonného pojistení dlouhodobe bez rustu, nadprumerné duchody budou snizovány, zatimco kupní síla duchodu bude ubývat díky rostoucím cenám zbozí
a sluzeb = inflaci snad +1,5% rocne. Vek pro právo na nekrácený duchod se zvýsí na 67 let, aby stát mel právo krátit vsem lidem duchody, protoze lidé pujdou do duchodu i nadále vetsinou s 65 lety. Mnozí lidé nenajdou práci
a budou bráti krácený duchod casto uz s 63 lety, kdyz byli nekolik let bez práce a zili z podpory.
Zákonným pojistením dávají pracující peníze státu a stát ty peníze neukládá s úrokem, ale celé je spotrebuje na výplaty duchodu nynejsím duchodcum a pozdeji jako duchodce bude clovek dostávat duchod zase z penez jiných pracujících.
To je to samé jako Ponziho schema, kde peníze prispívajících jsou celé ihned vyplaceny tem drívejsím prispívajícím a ti noví prispívající dostanou pozdeji peníze zpátky jen, jestli ulozil do systému peníze zase dostatecný pocet nových klientu.
Kdyby to nebylo zákonné pojistení, nemel by pracující ty peníze státu dávat a pak je chtít zase zpátky i s úrokem. Duchodce dostane celé peníze zaplacené za pojistení zpátky jen tehdy, kdyz duchodce zije tak dlouho,
aby si celé príspevky zase vybral zpátky s duchodem. Samostatní podnikatelé na tom jsou lépe, ti neplatí zákonné pojistení, ale ukládají peníze s úrokem nejlépe do té nejvetsí a nejstarsí pojistovny v zemi, která snad nezkrachuje
a musí se vyhnout menovému riziku, tedy neplatit do svýcarské pojistovny, ale jakmile bude ve vlasti euro, snad by samostatní podnikatelé meli platit své jediné a dobrovolné duchodové pojistení jen u nemecké Allianz,
to je nejvetsí pojistovna Evropy a nezkrachuje. Zde je mozné ocekávat, ze tam pojistenec má ty peníze ulozeny a dostává k nim nekolik procent rocní úrok. Je nutné zarídit výplatu penez pozustalým z rodiny.
Stát s penezi pojistencu nejenze nedosáhne výnos, ale jeste na to doplácí. Snad 70% penez na duchody nynejsích duchodcu jde z penez nynejsích pojistení platících pracujících a snad 30% penez na duchody musí stát vzíti z daní
nynejsích dane platících pracujících.
Ti kdo pracují nesamostatne, musí platit zákonné duchodové pojistení. Ten duchod jim ale pozdeji u prumerné mzdy nebude stacit. Zbabelí lidé by meli platit jeste na dobrovolné pojistení priblizne tak velké mesícní príspevky,
jako platí na zákonné pojistení a meli by si zarídit, aby pozustalí príslusníci rodiny dostali vyplacen zbytek tech penez zaplacených pojistovne, jestlize duchodce zemre, aniz by dostal celé jeho peníze z pojistovny zpátky.
Odvázní nesamostatní pracující, ale i samostatní podnikatelé namísto dobrovolného pojistení meli by radeji kupovat akcie nejvetsích a nejstarsích firem ze západní Evropy a USA z indexu Eurostoxx50 a Dow Jones v dobe,
kdyz jsou ty akcie levné jako v letech 2002-2010 a nekupovat akcie kdyz jsou drahé jako v letech 1999-2001. To musí býti firmy a banky, kterým neskodí konkurence a proto dlouhodobe zvysují zisky, trzbu, cash flow, vlastní majetek
a dividendy nekolik procent rocne a bývá to i +10 % rocne.
Já platím jen: 1) zákonné duchodové pojistení, 2) pojistení zdravotní do vseobecné kasy, 3) pojistení proti nezamestnanosti. Zádné jiné pojistení ani sporení nemám. Jen kdybych mel vlastní domek, platil bych pojistení proti ohni u Allianz.
Na vlastní byt a na vyssí duchod kupuju akcie z indexu Eurostoxx50 a Dow Jones za asi 10x vyssí mesícní obnos nez je príspevek na zákonné duchodové pojistení.
Důchodové pojištění - historie:
Aby se utisily boure pracujících lidí podporovaných od socialistických stran, také pod vedením Marxe a Engelse, zavedl nemecký kanclér Otto von Bismarck roku 1883 zdravotní pojistení,
1884 úrazové pojistení, 1889 starobní pojistení a invalidní pojistení, 1891 zákonné duchodové pojistení. Tyto pojistení si nejprve platil ze 2/3 pracující a z 1/3 mu je platil zamestnavatel.
Pozdeji od roku 1891 uz si platil pracující stejne, jako mu platil zamestnavatel 50:50. Musely býti na to zalozeny nové pojistovny, také tehdy vznikla nejvetsí nemecká pojistovna AOK = Allgemeine Ortskrankenkasse =
Vseobecná místní zdravotní pojistovna. Bohuzel na duchod mel právo clovek teprve od 70 let a tehdy kolem roku 1891 se dozilo 70 let jen 1% lidí. Duchodci dostávali od pojistovny duchod rovný 40% poslední netto mzdy.
Ale zacátek pojistení byl udelán a bylo to první zabezpecení na svete proti nemoci, nehode a bíde ve stárí. Pak se pridávaly ostatní státy sveta a vek pro duchod se snizoval. Hlavne aby se lid nebouril a nezvítezil socialismus.
Karl Marx žil 1818-1883, Friedrich Engels 1820-1895, Otto von Bismarck 1815-1898.
Jan Vicher: Ladislave, proč jsi se začal zabývat akciemi a investováním?
Ladislav Konečný: Našel jsem v akciích tu poslední možnost v mém životě, jak vydělat bez starosti a bez rizika peníze na vlastní byt a současně i na důchod mnoho let před 65. rokem.
Jan Vicher: Mnoho lidí, asi velká většina má z akcií strach, co by jsi jim sdělil, aby neměli strach a třeba se zbavili odporu k tomuto druhu investování?
Ladislav Konečný: Lidé by měli býti šťastní, že se stanou spolumajitelé nějakého podniku nebo banky na několik let. Vybírat si jen ty firmy, kde chceme býti spolumajitelé na několik let.
A když se koupí ty akcie fundamentálně levně a těm firmám neškodí konkurence a jsou to ty největší firmy z indexu DAX, Eurostoxx50 a Dow Jones, tak nemůžeme ztratit peníze.
Lidé se nesmí báti, že jim 4 miliony korun v akciích každou dekádu přechodně klesnou na 2 miliony korun, protože za pár let se vrátí zpátky na 4 miliony korun a pak ještě vylezou
na 8 milionu korun během jedné průměrné dekády.
Jan Vicher: Ladislave, kdy jsi koupil poprvé v životě akcie?
Ladislav Konečný: Roku 1990 ve spořitelně v Bregenz u Bodensee.
Jan Vicher: Jaké to byly akcie a jak to byla dobrá investice?
Ladislav Konečný: Roku 1990 jsem koupil nějaké neznámé hloupé 3-5 akcie z USA podle výběru daňového poradce mého chefa. Tento člověk mne měl raději poučit, jestli to sám vědel,
jak by si vybíral akcie Graham nebo Buffett v indexu DAX, Eurostoxx50 a Dow Jones a abych si v těchto indexech ty akcie sám vybral a držel je několik let, až do předražení.
Ovšem 1990 asi neexistovaly ještě magazíny ani webstránky, kde by byly hodnoty P/E, P/B, P/S, P/C a očekávaný růst zisku podniku.
Jan Vicher: Takže jsi vydělal/prodělal, co ti dal tento obchod?
Ladislav Konečný: Za několik let jsem prodal s výdelkěm, protože jsem se nudil s těmi akciemi. Tento obchod mi nedal žádné poučení, protože jsem si ty akcie nevybral sám.
Jan Vicher: Jak postupuješ při výběru akcií?
Ladislav Konečný: Vybírám akcie na dva druhy investic: na pár let nebo na stálo. Akcie na pár let musí býti levné a firma musí očekávat letos růst zisku více než +20%. Akcie na stálo musí býti levné a od firem,
kterým neškodí konkurence a zvyšují už 10 let průměrně ročně o +10% zisk, tržbu, vlastní majetek, cash flow a dividendu, dividenda nad 3% z kurzu a musí to býti ty největší firmy
z indexu Eurostoxx50 a Dow Jones až na pár vyjímek jako Wells Fargo.
Jan Vicher: Myslím, že podle tvého postupu vyhledává akcie více investorů včetně mne. Jak to na tebe působí?
Ladislav Konečný: Jsem z toho šťastný, když lidé postupují správně. Mně to trvalo moc let, než jsem zjistil, že existoval nějaký Graham, Buffett, Fisher, Templeton, Lynch
a jak by oni s akciemi zacházeli. Dnes to lidé mohou zjistit ihned za den ještě před nákupem první akcie v životě, stačí jen vyhledat slovo AKCIE s Google a prozkoumat,
zda na těch prvních 30 nelezených českých webstránkách je něco o výběru akcií způsobem value investing.
Jan Vicher: Jak dlouho držíš akcie?
Ladislav Konečný: Některé akcie 1 rok až 4 roky na prodej s výnosem, jiné akcie držím stále jen pro dividendy jako důchod.
Jan Vicher: A co nám povíš o traderech? Nemám na mysli začínající obchodníky, kteří věří v logiku školení a knížek, ale profesionály jako třeba Williams, Elder, Nesnídal, Podhajský, Řepík atp.?
Ladislav Konečný: Tito páni asi nejsou schopni vydělávat s tradingem, proto vydělávají s knihami a prednáškami o tradingu.
Jan Vicher: Co si myslíš o strategii kup a drž?
Ladislav Konečný: Strategie kup a drž funguje stále. Není to možné zjišťovat na růstu nějakého indexu za posledních 10 let, ale jen na těch nejlepších akciích z toho indexu.
Je možné porovnati graf indexu S&P500 a graf akcie ČEZ, Volkswagen, United Technologies a MacDonald´s posledních 10 let, to je veliký rozdíl. Na těch akciích je vidět, že minulou dekádu vynesly stovky procent, ale index S&P500 ne.
Jan Vicher: Kterou svou investici hodnotíš jako nejhorší a kterou jako nejlepší?
Ladislav Konečný: Nejhorší byla akcie Nokia koupena roku 2000. Nejlepší byla akcie Volkswagen koupena roku 2004.
Jan Vicher: Jaká z toho plynou ponaučení?
Ladislav Konečný: Je nutné postupovat při výběru akcií podle starých expertů: Graham, Buffett, Fisher, Templeton, Lynch.
Jan Vicher: Víš že obchoduji s opcemi (pouze je prodávám, nenakupuji) a podle tvých reakcí mi toto neschvaluješ. Proč?
Ladislav Konečný: Vidím v tom jen riskantní experimentování.
Jan Vicher: Které webstránky navštěvuješ? A které finanční servery nám doporučíš?
Ladislav Konečný: Pro informaci: finanznachrichten.de, onvista.de, comdirect.de, morningstar.com, finance.yahoo.com.
Doporučím stránky: finanznachrichten.de, onvista.de, comdirect.de, morningstar.com, finance.yahoo.com, ale ignorovat tam rating analytiků,
ten bývá obrácen naruby!
Jan Vicher: Které noviny a magazíny čteš?
Ladislav Konečný: Dívám se do: Financial Times, Handelsblatt, Frankfurter Allgemeine, Süddeutsche Zeitung, Euro am Sonntag, Börse Online, Focus Money, Der Aktionär. Tam si čtu zprávy o firmách, od kterých mám akcie,
co dělá Warren Buffett, nové finanční podvody. Špatné zprávy o mojich podnicích mne nepřivedou nikdy k prodeji akcií. Rating analytiků buy + sell = potenciál akcií, nebo doporučení některé akcie koupit
nebo prodat bývají obráceny naruby. Levné akcie od podniků s rostoucím ziskem jsou v tisku hodnoceny potenciálem sell nebo doporučením prodat. Drahé akcie nebo akcie podniku s klesajícím ziskem jsou v tisku hodnoceny potenciálem buy
nebo doporučením koupit, tedy jsou to jen samé hloupé vtipy a podvody v tisku. Zrovna tak slova od slavných amerických ekonomů a krach profetů, to vůbec nečtu, ti se snaží ublížit akcionářům
a pomoci hedgefondům, od kterých jsou placeni.
Jan Vicher: Co si myslíš o českých finančních webstránkách?
Ladislav Konečný: Ti pisatelé tam = redaktoři jsou mladí a nezkušení, koupili poprvé akcie před rokem a proto nepíšou z vlastní hlavy o akciích žádná rozumná slova,
jen překládají do češtiny ty největší nesmysly okopírované v Americe od nedůvěryhodných komiků: Roubini, Krugman, Stiglitz, Schiff, Faber, Rogers, Prechter, Cramer, Greenspan.
Jan Vicher: Který spekulant nebo investor je tvůj vzor?
Ladislav Konečný: Graham, Buffett, Fisher, Templeton, Lynch.
Jan Vicher: Jak jsi přečkal finanční krizi 2007-2009?
Ladislav Konečný: Ve zdraví. 2007-2009 jsem žádnou akcii neprodal. Vůbec jsem nesledoval, jak můj kapitál v akciích bank klesá o milion korun na pár let, protože se za pár let zas vrátí na vrchol
a ještě vyleze miliony korun nad vrchol z roku 2007.
Jan Vicher: Jaký očekáváš další vývoj akcií?
Ladislav Konečný: Vetšina akcií může růsti od 2009 až do konce 2012. Kurzy z roku 2007 budou většinou dosazeny už roku 2010, vyjímkou je pár akcií bank z USA a Británie.
Každou průměrnou dekádu očekávám dvouletý propad drahých akcií a pak zase návrat zpátky a výnos. Propad levných akcií kvůli velké finanční krizi bych čekal jen každých asi 80 let.
Krátkodobé investice bych ukončil, jakmile budou akcie drahé. Akcie na stálo pro dividendy holt mi musí každou průměrnou dekádu spadnout na polovinu a pak se zas vrátit na vrchol.
Jan Vicher: Jaké máš akcie v portfoliu?
Ladislav Konečný: Mám těch 28 akcií z mé stránky nr1a.com/mustrdepo.htm
Jan Vicher: Jak se zabezpečuješ na důchod?
Ladislav Konečný: Kupuju si 18 kvalitních akcií od 18 kvalitních velkých starých firem z indexu Eurostoxx50 a Dow Jones s nadprůměrnou dividendou a tyto akcie chci držet až do smrti.
Jan Vicher: Kde chceš strávit důchod?
Ladislav Konečný: U moře ve Španělsku v oblasti Costa Blanca už za 2 roky.
Jan Vicher: Kdybys měl 1000 euro, co bys s nimi udělal?
Ladislav Konečný: Koupil bych hned akcie obchodního domu Tesco.
Jan Vicher: Je to pravda, že se chystáš napsat knihu o akciích?
Ladislav Konečný: Už tu knihu píšu od listopadu 2009 a v létě 2010 ji budu mít hotovu v computeru. Pak záleží už jen, jak rychle to bude lektorováno a rozmnoženo někde v tiskárně v Praze.
Konec.