Dow Jones index zacal padat ze své rekordní výsky 11750,28 bodů dne 14.1.2000
u akcií Dow Jonesu bylo v lednu 2000 rekordne vysoké průmerné P/E 30,99
Nasdaq 100 index zacal padat ze své rekordní výsky 4816,35 bodů dne 24.3.2000
S&P 500 index zacal padat ze své rekordní výsky 1552,87 bodů dne 24.3.2000 , pri rekordním P/E 44
DAX index zacal padat ze své rekordní výsky 8136,16 bodů dne 7.3.2000 a mel tehdy rekordní P/E 35.
Nemax All Share index zacal padat ze své rekordní výsky 8583,34 bodů dne 10.3.2000
Eurostoxx 50 index zacal padat ze své rekordní výsky 5522.42 bodů dne 7.3.2000
V breznu 2000 dosáhl americký technologický index Nasdaq i oba nemecké indexy svých historicky absolutních rekordů, ze kterých pak vedla cesta jiz jen dolu. V roce 2000 zaznamenal nemecký Nový trh jeste príchod 134 nových spolecností. Situace se vsak jiz zacala zhorsovat. Jestlise v únoru bylo v indexu Nemax All-Shares průmerné P/E vetsí nez 200! a vsechny IPO se upisovaly s výrazným ziskem, objevily se v breznu první príznaky únavy. Zisky pri úpisu klesaly a menily se jiz casto ve ztráty. Nekteré spolecnosti proto vzaly svuj úmysl vstoupit na burzu radeji zpet. Duvodem tohoto rozcarování z IPO bylo jednak prehnané ocekávání bankovních konsorcií pri umístování emisí, jednak zhorsující se situace v samotné podnikové sfére. Napríklad v dubnu 2000 ztroskotal pokus obskurního podniku "Mallorca Lifestyle" o IPO. Tato spolecnost byla zalozena v roce 1999 a údajne podnikala s nemovitostmi. Prestoze nemela zádné financní prostredky a v minulém roce nevykázala vubec zádné trzby, ovsem ztrátu uz ano, chtela koupit a provozovat velkou diskotéku na Mallorce. Potrebné finance vsak chtela firma získat az pri úpisu svých akcií na Neuer Markt. Pro její prípadné akcionáre bylo zrejme velkým stestím, ze firme tehdy její skok na burzu nevysel. Ovsem také na burze kótované podniky se od brezna 2000 dostávaly do stále vetsích nesnází. V polovine mesíce uverejnil renomovaný americký financní casopis Barron´s studii s názvem "Burning Up", ve které se zabýval internetovými spolecnostmi a 207 z nich zaradil na listinu smrti. Studie dosla k záveru, ze u vetsiny hodnocených internetových firem zeje ohromná propast mezi jejich burzovní cenou a jejich skutecnou hodnotou. Protoze stálé náklady techto spolecností byly vyssí nez jejich disponibilní financní prostredky, odhadoval "Barron´s", ze 51 analyzovaných podniků skoncí do jednoho roku v platební neschopnosti. Také internetové knihkupectví Amazon melo skoncit krachem, pokud výrazne nesnízí své náklady. Prístího dne se objevily závery této studie v nejvetsích nemeckých denících. Následovala vlna clánků, ve kterých se objevovaly ruzné seznamy internetových kandidátu smrti, probíraly se jejich hrozivé náklady, neschopnost produkovat zisk a jejich záporné cash-flow. Ihned se ozvaly hlasy expertů, kterí rychle zmenili názor a zacali doporucovat prodej techto akcií. Zejména akciové indexy Nasdaq a Nemax, nacpané internetovými akciemi, byly touto prodejní panikou postizeny. První krachy internetových firem v Americe a Velké Británii ukázaly, se na listinách smrti prece jenom neco bude a nálada na trzích se jeste více zhorsila. Prestoze nemecké firmy jeste odolávaly, ztratil index Nemax All-Shares rychle pres 30% a 5. dubna 2000 uzavíral na 5731 bodech. Naopak DAX 30 poklesl v té dobe jen o 9% a se 7330,77 body (5.4.2000) si udrzel solidní úroven. Nescetné listiny smrti, které se od dubna objevovaly s neúprosnou pravidelností, zapůsobily na psychiku investorů natolik, ze se zacaly propadat akcie i dosud zdravých high-tech spolecností. Zatímco Ameriku tízily první internetové krachy, dostaly se do centra pozornosti evropských investorů drazby licencí na mobilní síte 3. generace - UMTS. Postizeným se stal sektor telekomunikací. Pocátkem srpna 2000 drazila Spolková republika sest licencí UMTS. Po 173 aukcních kolech vydrazilo sest vítezných zájemců po jedné licenci UMTS za cenu vyssí nez 16 miliard DM ! Skutecným vítezem v techto cenových dostizích se vsak stalo spolkové ministerstvo financí, kterému se tak podaril husarský kousek, protoze príliv prevysující 98 miliard DM pro státní kasu neocekával ani ten nejvetsí optimista. Vysoké ceny za získanou licenci a dalsí ohromné náklady pro vybudování nezbytné infrastruktury tízily telekomunikacní firmy a zejména mensí spolecnosti MobilCom a Viag Interkom se dostaly do nesnází. Experti navíc varovali, ze nekteré mezinárodní koncerny mají zájem o licence v dalsích zemích a cekají je tak dalsí obrovské náklady. Celý telekomunikacní sektor zachvátily obavy, zda predluzené spolecnosti situaci ustojí a jestli se jim jejich vysoké výdaje vubec nekdy vrátí.
V srpnu zasáhla akcie Deutsche Telekom také dalsí zpráva. Zanedlouho poté, co DT oznámil prevzetí amerického mobilního operátora VoiceStream, usoudili nekterí analytici, ze kupní cena 50,7 miliard dolarů je prílis vysoká a doporucili T-akcie k prodeji. Spatná nálada na burze houstla, zejména poté co spolecnost Gigabell, jako první z Nového trhu, ohlásila platební neschopnost. Jak k tomu doslo a jaká prekvapení jeste na investory cekala ?
Zatímco se investori v telekomunikacním sektoru vzpamatovávali z drazeb UMTS, zamestnávaly jejich kolegy na Novém trhu zcela jiné problémy. Diskutovalo se predevsím o tom, kam se as index Nemax propadne a který podnik z Nového trhu jako první skoncí v platební neschopnosti. Rostoucí nejistota napínala nervy investorů jako provazy a kurzy akcií pokracovaly ve volném pádu. 14. zárí 2000 pristál index Nemax All Shares na hodnote 5490,89 bodů, coz reprezentovalo pokles pres 35% proti maximu z 10. brezna téhoz roku 8546 bodu. Prístího dne, 15. zárí 2000, doslo k nepríjemné, avsak jiz delsí dobu ocekávané události - k prvnímu krachu na Novém trhu. I kdyz byla spolecnost Gigabell favoritem vsech nemeckých listin smrti, presto kazdý investor doufal, ze k nejhorsímu nakonec nedojde. Za insolvencí této spolecnosti stála jednoznacne neschopnost jejího vedení. Ovsem jiz pri burzovní premiére ( 11. srpna 1999 ) nebyly hvezdy tomuto podniku prílis nakloneny a behem prvního obchodního dne poklesly jeho akcie z 38 na 33 euro. Presto vsak získala spolecnost, zalozená populárním zpevákem Danielem Davidem, pri svém vstupu na burzu asi 43 milionů euro. Sérií propagacních vystoupení a velkolepých show se David pokousel nalákat dalsí investory. Predmetem cinnosti Gigabellu byl servis v oblasti telekomunikacních sluzeb, internetu a obchod s telekomunikacním hardwarem a softwarem. Jiz po trech mesících od vstupu na kapitálový trh musela spolecnost korigovat svůj výhled hospodarení. Místo puvodne predpokládané rocní ztráty 6,7 milionů DM, byla nyní ocekávána ztráta 18 milionů DM a dosavadní trzby se blízily nule. Vseobecná technologická euforie presto vyhnala kurz jejích akcií vysoko nad 100 Euro a trzní kapitalizace firmy vzrostla az na 600 milionů euro. Pak se vsak spolecnost Gigabell stala vítezem vetsiny listin smrti, kurz jejích akcií zkolaboval na 3 Euro a zanedlouho, 11. listopadu 2000, skoncila v platební neschopnosti.
Pád prvního podniku z Nového trhu stlacil index Nemax All Shares v polovine ríjna ke 4000 bodu. Index se tak proti svému breznovému maximu propadl o více nez 50%. Klasický DAX byl zatím odolnejsí, presto ztrácel v té dobe jiz témer 20% proti svému absolutnímu rekordu. Velké ztráty privedly mnoho expertů k názoru, ze je pokles jiz u konce a tak investori v touzebné nadeji ocekávali návrat růstového trendu. Jiz v půli cervna komentoval jistý renomovaný analytik investicní spolecnosti WestLB zverejnované listiny smrti takto: "Je jiz dlouho známo, ze nekteré firmy mají velké problémy. Ale vsechny ty negativní zprávy jiz soucasná cenová hladina zohlednuje a brzy nás ceká opet cesta vzhúru." Jenze trendy mívají vetsinou velkou setrvacnost a spatným zprávám také zdaleka neodzvonilo. K obavám z dalsích internetových krachů se pripojily nescetné clánky, poukazující na stále silne nadhodnocené akcie a varující pred blízící se recesí v USA. Kdyz 3. listopadu 2000 postihla platební neschopnost druhý podnik z "Nového trhu", akciový sesup do údolí pokracoval. Krátce predtím sokovaly burzu jiné zprávy. Obrí burzovní podvod!, hlásaly novinové titulky ze dne 31. ríjna 2000. Prokuratura narídila prohledat kanceláre burzovního "experta" Förtsche. Bernd Förtsch, uctívaný burzovní guru, vydává casopis "Der Aktionär" a byl poradcem nekolika akciových fondu. Jeho komplic byl Markus Frick , vyucený pekar. Oba muzi byli obvineni, ze provádeli insider obchody ( insider trading ) a manipulovali s akciovými kurzy. Vysetrování brzy prokázalo jejich vinu a oba se vzápetí priznali. Vse bylo zalozeno na vehlasu Bernda Förtsche. Oba podvodníci si sehnali sprátelené investory, kterým slíbili vysoké a jisté zisky. Jakmile tito investori nakoupili akcie, které v médiích doporucoval burzovní "guru" Förtsch, spustili kumpáni v tisku a v televizi reklamu na tyto akcie a vyhnali jejich kurzy vzhůru. Pak tato investorská skupina výhodne akcie prodala. Kazdý z nich vydelal takto desítky tisíc DM behem dvou dní. Jenom drahá telefonní linka s nonstop bezícími akciovými tipy prinásela Markusovi Frickovi na 2000 DM denne. Tento skandální prípad rozvíril dosud poklidnou burzovní hladinu. Vzápetí se vyrojily dalsí a dalsí prípady manipulací s akciovými kurzy, do kterých byli zapleteni známí burzovní experti ( napr. Egbert Prior, Sascha Opel a Kurt Ochner ). Je ovsem pochopitelné, ze tyto skandály jeste více oslabovaly důveru investorů a prispívaly k dalsím akciovým propadům.
Cesta do sklepa vsak stále nekoncila. Dalsí sok se dostavil pocátkem prosince, kdyz tehdejsí vlajková lod Nového trhu, spolecnost EM.TV, nepríjemne prekvapila investory. Ocekávaný zisk pred zdanením a úroky (EBIT - Earnings Before Interes and Taxes) za rok 2000, byl korigován z 525 milionů DM na pouhých 50 milionů DM. Ponurá nálada se usadila na trhu a po kolapsech kandidátů smrti postihly výprodeje i bývalé technologické hvezdy jako napr. EM.TV, Mobilcom, Intershop, ComRoad, Met@box, Phenomedia nebo Prodacta. Akciový index Nemax All Shares podlehl rade negativních zpráv a na konci roku uzavíral na 2743 bodech, coz byl propad o 68% pod breznový vrchol. Naproti tomu standardní index DAX se drzel daleko lépe a jeho 6433 bodů, na kterých se rozloucil s rokem 2000, bylo jen 20% pod rekordní úrovní ze 7. brezna 2000. Na Silvestra se investori loucili s hektickým rokem 2000, který zpocátku potmesile sliboval modré z nebe, aby vzápetí oprásil prastarou pravdu, ze nikomu nerostou stromy az do nebe a privedl po letech na trun opet Velkého medveda. Velice rádi se loucili investori s proklatým rokem, na který chteli rychle zapomenout, a s důverou hledeli do roku dalsího. Na Novém trhu hrozily sice dalsí insolvence, presto analytici i investori skálopevne verili, ze vsechno to negativní, co by snad jeste proboha mohlo prijít, jiz trh dávno zapocítal do pokleslých akciových kurzů. Akcioví mágové a zasvecenci, kterí jeste nedávno neomylne cetli z knihy budoucnosti, ztratili glanc a drzeli se ve svých predpovedích radeji zpátky. Presto vsak prevládalo mínení, ze to nejhorsí jiz máme za sebou a zítrek bude opet radostný a svetlý. Pouze starosti o americkou konjunkturu a pretrvávající varování ohledne firemních zisku, varovaly investory pred velkými nadejemi. I kdyz mnoho kandidátu na IPO jiz radeji na burzu nevstoupilo, zaznamenal Nový trh v roce 2000 prírustek dalsích 133 spolecností. Pri blizsím pohledu se nyní jednalo o podniky vyssí kvality, nez byly ty, co pricházely v euforickém roce 1999. Také chef americké centrální banky zid Alan Greenspan naznacil moznost snizování úrokových sazeb, coz by melo opet ozivit hospodárskou konjunkturu. Rovnez americký index Dow Jones a nemecký DAX 30 prokázaly v posledním ctvrtletí zlepsenou kondici. A tak, kdyz 2. ledna 2001 zacal nový burzovní rok, byli témer vsichni pripraveni na zotavení akciových trhů a následný vzestup jejich klícových indexů. Nakonec vsak dopadlo vsechno jinak. První obchodní den roku 2001 oznámil Intershop, významná softwarová spolecnost Nového trhu, velký pokles ocekávaných trzeb a zisku za ctvrtý kvartál roku 2000. Jako duvod byl uváden vseobecný pokles investic v sektoru informacních technologií a zejména razantní pokles prodeju v USA a Asii. Akciový trh rovnez zasáhla zpráva, ze internetový obchodník LetsBuylt.com balancuje na hrane platební neschopnosti. Tyto Jobovy zvesti zasadily Novému trhu dalsí tezkou ránu a index Nemax All Shares se první obchodní den "nadejného" roku 2001 zrítil o 8,2%. Následující dva dny se ztráty jeste prohloubily, takze Nemax All Shares prisel za první tri dny obchodování o dalsích 20%.
Trhy byly nadále velice volatilní a citlivé na jakékoliv negativní zprávy, na které reagovaly dalsími hlubokými propady. Nadeje investorů na lepsí rok 2001 vzaly rychle za své. Mnoho podniků nasadilo bolestivou ozdravnou kuru a pokusilo se zachránit razantním snizováním nákladů. Vseobecne padající kurzy na Novém trhu stahovaly do hlubin i prosperující spolecnosti. Z trhu se vytrácela duvera a naopak se rozmáhalo spekulativní ovlivnování akciových kurzů. Zatímco mnoho solidních podniku otevrene zvazovalo, ze Nový trh radeji opustí, hledala Deutsche Börse zpusob jak omezit skandály a kurzové manipulace na tomto trzním segmentu. Krátce poté zasáhl Alan Greenspan a postaral se o dlouho ocekávané akciové ozivení. Behem nekolika dní snízila americká centrální banka ( FED ) ve dvou krocích diskontní sazbu na 5,5%. To byl signál na který trhy dlouho cekaly. Americký Nasdaq a oba nemecké indexy vyrazily vzhůru. Plamínek nadeje vsak pohasl dríve nez se porádne rozhorel. Jeste koncem ledna prisla dalsí varování z podnikové sféry, opet prevázil strach z oslabující ekonomiky a medved opet pevneji uchopil zezlo. V následujících mesících se na trhu strídala apatie se záchvevy optimismu. V dubnu 2001 byla uverejnena zpráva, ze dríve uctívaný burzovní "guru", manazer podílových fondu Kurt Ochner, musel opustit investicní spolecnost Julius Bär. Oficiálním duvodem Ochnerova odchodu bylo rozdílné strategické pojetí obchodní cinnosti. Skutecnými duvody vsak byly jeho prílis intenzivní kontakty se chefy spolecností, které tvorily portfolia Ochnerových fondů a jeho agresivní a znacne ztrátové investice na Novém trhu. V cervenci 2001, poté co se opet zvýsil pocet insolventních podniků, predstavila Deutsche Börse svuj koncept k záchrane a ozdravení Nového trhu. Byly stanoveny podmínky, které musely splnit vsechny podniky kótované na Novém trhu. Spolecnost se nesmela dostat do konkurzního rízení, musela mít průmerný burzovní kurz minimálne 1 euro a trzní kapitalizaci aspon 20 milionů euro. Pokud by tato kritéria spolecnost po urcitou dobu nesplnovala, mohla být z Nového trhu vyrazena. Ackoliv vetsina investorů nová narízení privítala, zvedla se proti této jednostranné zmene pravidel boure protestu a zalob postizených spolecností. Nekolik mesíců trvající právní spory nakonec Deutsche Börse prohrála a nepodarilo se jí tak razantneji vycistit Nový trh. Dál zustávaly na burze podivné subjekty, dál zde docházelo k ruzným skandálům a dalsí podniky se rítily do platební neschopnosti. Akcie opet klesaly a nikdo presne nevedel, kolik miliard z celkové trzní kapitalizace v té dobe jiz Velký medved spolykal. V léte se zcela vytratil jakýkoliv zájem o IPO na Novém trhu. 24. cervence vstoupila na tento segment poslední spolecnost. Jak vidíme z následující tabulky, privítal Nový trh za celý rok 2001 pouze 12 novácků, zato jej vsak 25 emisí opustilo.
Behem letní okurkové sezóny pokracovalo hledání viníků nekonecných investicních hororu. Pozornost se soustredila na profesionalitu a etické chování analytiku. Tisk se predbíhal v uverejnování clánků jako : "Financní profesionálové strílejí casto vedle", "Mizerné výsledky amerických analytiků" nebo "K cemu vlastne jsou akcioví analytici?" Rýsovalo se stále zretelneji, ze v mnoha prípadech vycházela doporucení analytiků spíse z prání jejich zamestnavatelu, nez z objektivního hodnocení akciového trhu. A zájem investicních spolecností byl jasný - za kazdou cenu získat zákazníka a za zádnou cenu jej neztratit. Bylo tedy zapotrebí stále hlásat neutuchající optimismus. Kolik jenom bývalo v dobe euforie doporucení k nákupu akcií a jak zrídka jsme vídali doporucení k jejich prodeji. Jeste v ríjnu 2000 byly 2/3 akciových emisí z Nového trhu na rozhodný nákup, zatímco na pouhých 6% akcií shlízeli analytici nemilostive. Dokonce jeste v léte roku 2001 nám analytici vnucovali pres 54% vsech růstových akcií. A dnes, kdyz si jiz vetsina expertů myslí, ze uz hůre být nemůze, je nám vetsina akcií opet doporucována k nákupu. At uz vsak bude dalsí vývoj jakýkoliv, jisté zustává, ze kdyz uz taková akciová bublina jednou praskne, ztratí experti vzdy znacnou cást svého renomé, coz se stalo i nyní.
Nastupující recese, skandály v podnikové sfére, investicní vystrízlivení s následnou kocovinou, to vse tízilo svetové burzy. Nikdo vsak tehdy netusil, ze to vsechno jeste ani zdaleka nekoncí. Blízilo se totiz 11. zárí roku 2001, datum zdánlive vsední a nezajímavé, presto vsak datum, které melo zásadne zmenit svet. Jiz pred osudovým 11. zárím zacaly akciové indexy opet ztrácet půdu pod nohama. Mezi 27. srpnem a 10. zárím ztratil DAX dalsích témer 14%. Behem burzovního dne 10. zárí se vedoucí nemecký index dokonce ponoril na své nové rocní minimum 4554 bodu, v záveru vsak posílil a uzavrel na 4670 bodech. 11. zárí ráno zahajoval DAX na úrovni 4680 bodů a v průbehu dne, za mírného optimizmu, stále rostl. Investori ocekávali poklidné odpolední obchodování a záver seance v plusových hodnotách. Ve 14:46 stredoevropského casu (8:46 newyorského casu) se vsak stalo neco neuveritelného. Nepochopitelná zpráva o nárazu letadla do severní veze Svetového obchodního centra World Trade Center ( WTC ) v New Yorku sokovala celý svet. Vetsina lidí si v tu chvíli myslela, ze jde o nehodu, o nehodu sice tragickou, ale prece jenom o nehodu. Na tuto zprávu zareagoval akciový index DAX pouze nepatrným poklesem. To se vsak náhle zmenilo v 15:03 ( 9:03 N.Y. ), kdyz dalsí letadlo narazilo do druhého z newyorských dvojcat - do jizní vez WTC. Najednou se zjevila straslivá pravda. Nikoliv nehoda, nikoliv lidské selhání, ale lidská nenávist obludných rozmerů stála za touto hroznou tragedií. Teroristický atentát, chladne vypocítaný na efekt a pritom nevýslovne krutý, zasáhl nejen Spojené státy, ale celý západní svet. Zatímco svet strnul jako uhranutý, na burzovních parketech se rozpoutala naprostá panika. Za nekolik minut se DAX zrítil o více nez 400 bodu. Také dolar se propadl, naproti tomu ropa a zlato vystrelily vzhůru. Wall-Street, která mela v 9:30 zahajovat obchodní den, zustala uzavrena, protoze celá newyorská financní ctvrt byla evakuována. Jen nekolik minut po útoku na WTC se ve Washingtonu dalsí letadlo zrítilo na budovy Pentagonu.
V obavách pred dalsími teroristickými akcemi byly vyklizeny vsechny strategické objekty jako napr. Bílý dum, Kapitol a neposkozená cást Pentagonu. Dulezití ministri a prezident Spojených států George W.Bush, který v tu dobu pobýval na Floride, byli dopraveni do bezpecí. Pred ocima mnoha milionů diváků, kterí sledovali prímý televizní prenos, se v 15:50 stredoevropského casu ( 9:50 N.Y. ) zrítila jizní vez WTC. Za dalsích 40 minut potkal stejný osud severní vez a New York se ponoril do obrovského mracna prachu. Jak pricházely nové zprávy, vycházelo stále více najevo, ze slo o dlouhodobe pripravované a presne naplánované útoky. Pozdeji se ukázalo, ze samotné nárazy letadel by zrejme obe veze, byt vázne poskozené, prezily. Avsak plne natankované nádrze letadel rozpoutaly ohnivé peklo a obrovský pozár poskodil ocelové konstrukce obou budov natolik, ze doslo k jejich neodvratnému zhroucení. V 16:29 (10:29 N.Y.) spadlo v blízkosti Pittsburghu jeste jedno letadlo. Brzy se potvrdilo, ze slo ve vsech prípadech o dopravní letadla, která byla teroristy unesena ze svých pravidelných linek. Dosud nebyl znám pocet vsech obetí teroru, jenom ve ctyrech sebevrazedných letadlech vsak zahynulo 266 lidí, ve Svetovém obchodním centru se pres den zdrzovalo na 40.000 osob a v dobe nárazu letadel byly ulice Manhattanu plné lidí.
Mnoho akciových burz reagovalo na teroristické útoky nejvetsími propady ve své historii. Zádný analytik se toho dne neodvázil vyslovit jakoukoliv prognózu o dalsím vývoji kapitálových trhu. Vecer obdrzela Deutsche Börse výhrůzku o chystaném bombovém útoku. Na frankfurtském parketu bylo obchodování predcasne ukonceno a doslo k okamzité evakuaci. Akciový index DAX, který se v tomto okamziku nacházel na hodnote 4273 bodů, se v predcházejících hodinách propadl o více nez 8,5 procenta, coz znamenalo odliv 56 miliard Euro z trzní kapitalizace. Rovnez index Nemax All Shares zaznamenal 11. zárí znacný, témer sedmiprocentní pokles. Také následující dny byly burzy ochromeny. Protoze Wall Street byla na neurcitou dobu uzavrena, chybel ostatním trhům tradicní americký vzor. Nemecké indexy si také nevedely rady, byly nejisté a radeji si pripisovaly dalsí lehcí ztráty. Zatímco svetová verejnost odsuzovala teror proti nevinným lidem a vyslovovala Spojeným státum svou úcast, pátralo se horecne po strujci techto útoku. Vsechny prímé i neprímé důkazy ukazovaly na nechvalne známého teroristického vůdce, fanatického muslima , saudskoarabského miliardáre - Osama bin Laden a jeho podzemní organizaci Al-Kajda. Spojené státy soucasne potvrdily své odhodlání vystoupit vsemi prostredky proti původcům teroru a jejich komplicum a hovorily o válce proti USA a celé euroatlantické civilizaci. V pondelí, 17. zárí 2001, obnovila obchodování také newyorská burza. Ve snaze co nejvíce omezit ocekávaný akciový propad, byly podniknuty veskeré myslitelné kroky. Proto pred zahájením obchodování snízila americká centrální banka vedoucí úrokovou míru na 3%. Analytici i predstavitelé jednotlivých podniků se rozhodli v ten den neuverejnovat zádná negativní hodnocení. Penzijní pokladna státu New York dokonce oznámila, ze nakoupí akcie za jednu miliardu dolaru. Také mnoho významných investorů se rozhodlo neprodávat velké akciové balíky. Svetoznámý investor Warren Buffet prohlásil, ze v prípade razantnejsího poklesu akcií se sám postaví na stranu kupujících. Presto vsechno doslo po otevrení newyorské burzy k ocekávanému propadu. Na konci obchodního dne vykazoval Dow Jones sice znacnou ztrátu, presto vsak byl jeho pokles mensí, nez se vseobecne predpokládalo. Jestlize 10. zárí uzavíral Dow jeste na 9605 bodech, pak 17. zárí ztratil pres 7 procent a skoncil na 8920 bodech. Byly to predevsím akcie leteckých spolecností, hotelů, pojistoven a dalsích firem z financního sektoru, které si tehdy pripsaly nejvetsí ztráty.
Ani dalsí dny neprinesly na trhy uklidnení. 21. zárí si vetsina akciových indexů sáhla na svá lokální dna. Behem jednoho týdne tak ztratily podniky kótované na newyorské burze pres 1,38 bilionů dolarů z trzní kapitalizace. Dow Jones poklesl na 8235 bodů, DAX uzavíral na 3787 bodech a Nemax se propadl na 724 bodů. I kdyz ve Spojených státech jiz nejakou dobu konjunktura oslabovala, po teroristických útocích jiz o nastávající recesi nikdo nepochyboval. Protoze akcie výrazne oslabovaly uz pred útokem, sílilo podezrení, ze teroristé jiz pred atentátem spekulovali na pokles a vydelali tak na lidském nestestí obrovské peníze. Neprodlene bylo zahájeno vysetrování a prestoze do dnesní doby neprineslo zádné významné úspechy, byla nekterá podezrelá konta zmrazena. Cas plynul a svet resil nyní dve témata - válku proti terorismu a biologické útoky snetí slezinnou ( antrax ), které se objevily v USA. Lidé se obávali, ze jde o druhou, tichou, teroristickou vlnu a ve spolecnosti se opet sírila vlna strachu. Ostatní události se tak dostaly mimo ohnisko pozornosti, nevyjímaje ani kapitálové trhy. Jeste 11. zárí prislíbil americký prezident George W. Bush dopadení a potrestání původců teroristických útoků i vsech tech, kterí jim poskytovali pomoc a zázemí. Mnoho zemí deklarovalo Spojeným Státům svou neomezenou podporu. V prístích dnech apeloval Washington na vsechny státy sveta, aby se pripojily k protiteroristické alianci a oznacily chefa teroristické organizace Al-Kajda, Osamu bin Ladena, za hlavního organizátora atentátu. Soucasne byl obvinen afghánský Taliban, ze dlouhodobe poskytuje organizaci Al-Kajda útociste. 2. ríjna 2001 vyzvalo NATO své cleny, aby podporily USA v boji proti terorismu. 7. ríjna zacaly americko-britské letecké útoky na Afghanistán, ke kterým se brzy pripojily i nekteré dalsí státy, jmenovite Francie a Kanada. Akciové trhy zatím dobre vstrebaly sérii nepríznivých zpráv a po 21. zárí zacaly posilovat. Jiz krátce po teroristických útocích se objevily v tisku clánky, které radily nakupovat pokleslé akcie a mnoho investorů tak také ucinilo. Zatímco v Afghanistánu úspesne probíhala likvidace fanatiků z vládnoucího hnutí Taliban, nastalo v ríjnu na trzích významné ozivení a indexy rychle získávaly zpet ztracené pozice. V listopadu se vsak akciový vzestup zpomalil a v polovine prosince, poté co rezim Talibanu definitivne padl, se zcela zastavil. Presto si významné akciové indexy udrzely listopadovou úroven az do konce pohnutého roku 2001, se kterým se rozloucily takto: Dow Jones dosáhl 10.021,5 bodu, Nasdaq Composite se vrátil nad hranici 2000 bodů, DAX skoncil na 5160 bodech a Nemax uzavíral na 1095 bodech. Na nekolik mesíců tak trhy ignorovaly spatné podnikové zprávy a pozapomnely na postupující recesi. Ovsem i v této dobe prechodného akciového ozivení se rodily na burzách dalsí skandály. Pozoruhodný byl zejména prípad Enron. Zatímco se svet jen pomalu vzpamatovával z tragických událostí 11. zárí, zaznamenaly akciové trhy výrazný růst. Tento vzestup vsak nemel dlouhý zivot. Jiz koncem ríjna se objevily znepokojující zprávy o energetickém koncernu Enron a na burzy se vrátila nejistota. Americký energetický koncern, který vznikl v roce 1985 fuzí firem Natural GAS a Internorth, patril jeste nedávno mezi nejvetsí svetové obchodníky s plynem. V srpnu roku 2000 dosáhly jeho akcie rekordní úrovne 90,52 dolarů. Poté následoval jejich pokles, který byl vsak zprvu spojován pouze s postupující recesí a medvedím trhem. 11. ríjna 2001 byla cena techto akcií 36,79 dolarů. I kdyz jeste na podzim vysílala spolecnost do sveta samé príznivé zprávy, v zákulisí to uz vrelo. V ríjnu nechal vrchní revizor úctu tajne znicit velké mnozství konfliktních údaju, aby tak zamaskoval chybné úcetní výkazy. Tuto akci se vsak nepodarilo zcela utajit a proto 22. ríjna zavedl americký burzovní dozor proti spolecnosti vysetrování. V tu dobu jiz akcie Enronu poklesly na 20,65 dolarů. Zatímco se financní reditel Andrew S. Fastow snazil rychle znicit kompromitující spisy, sírila se mezi investory nejistota. Nikdo vsak jeste nevedel, co vsechno vyplave pri vysetrování na povrch. Kdyz nakonec 8. listopadu 2001 Enron oficiálne priznal, ze podnikové zisky byly od roku 1997 umele nadhodnoceny o plných 600 milionů dolarů, propadl se kurz jeho akcií na 8,41 USD. Po zverejnení celého podvodu zacaly akcie spolecnosti dokonce mírne posilovat. Duvodem tohoto zotavení byla nabídka na prevzetí Enronu znacne mensí konkurencní spolecností Dynergy Inc., která chtela nemocnou firmu za 9,3 miliard dolaru koupit. Trebaze Enron nabídku k prevzetí prijal, k fuzi nikdy nedoslo. 28. listopadu totiz Dynergy plánované prevzetí odrekla s odůvodnením, ze Enron porusil smlouvu, kdyz neuvedl ve výkazech vsechny své dluhy. Sokovaní investori Enronu zaplavili svými akciemi trh. Kurz se v okamziku zhroutil a burzovní den ukoncil na pouhých 61 centech. Nakonec skoncil Enron v konkurzu a jeho akcie byly 23. ledna 2002 z obchodování vylouceny. Spolu s energetickým gigantem padla i významná auditorská firma Arthur Andersen, kdyz vyslo najevo, ze kryla machinace v úcetnictví Enronu. Ackoliv tento prípad na nálade investorům nepridal, drzely se indexy na prelomu roku na solidní úrovni. Od hlubin z 21. zárí 2001 získal Dow Jones 22%, Nasdaq pres 44%, DAX 36% a Nemax si pripsal 51%. Jiz druhým rokem vsak vsechny významné indexy vykazovaly ztráty a jenom ctyri tituly indexu DAX 30 ( Adidas, SAP, Daimler ) ukoncily rok v plusu. Do roku 2002 vsak sla investorská verejnost s nadejí, kdyz jim optimismus dodávala vydarená podzimní rally. Vetsina analytiků odhadovala, ze v prístím roce akciové indexy mírne posílí. Pokud jde o nemecký DAX, byl nejvetsím optimistou financní ústav Berenberg Bank, který jej odhadoval koncem roku 2002 na vysokých 7000 bodech. Nejvíce pri zdi se drzel J.P.Morgan, který DAX videl koncem roku na hodnote 4100 bodu ( Ve skutecnosti vsak ukoncil DAX rok 2002 na pouhých 2892,63 bodech ). Zatímco optimisté, jichz byla velká vetsina, sázeli na zotavení americké ekonomiky, tech nekolik pesimistů ( nebo spíse realistů ) uvádelo jako důvod dalsího ocekávaného poklesu velké zadluzení podnikové sféry i domácností. Realitou bylo, se akciové trhy v lednu nenavázaly na dosavadní vzestup, ale propadly se do letargie, ze které je probouzely jen dalsí spatné zprávy, na které ovsem reagovaly opetovnými propady. Ozivení v americké ekonomice se stále odkládalo, z podnikové sféry pricházely neprílis povzbudivé zprávy a trhy se obávaly dalsích úcetních skandálů. Také mezinárodní situace byla opet na povázenou. Po ukoncení afghánského tazení se Spojené státy zamerily na Irák. Zacalo se mluvit o mozném útoku proti iráckému rezimu, coz trhy jeste více znejistelo.
V únoru 2002 se také Nemecko dockalo svého prvního prípadu Enron, to kdyz konecne praskla bublina spolecnosti ComRoad. Nebylo to poprvé, co se dostal tento podnik do recí pro své úcetnictví, nikdo vsak netusil skutecnou hloubku problému. Kdyz se koncem ledna opet objevily zvesti o podivných praktikách v podnikové bilanci spolecnosti, spadly její akcie z 9,30 ( 29. ledna ) na 7,20 euro ( 31. ledna ). V polovine února se objevily první náznaky, se velká cást podnikových trzeb byla umele nafouknuta. Akcie ComRoadu presly do volného pádu, za nekolik dní ztratily pres 70% své hodnoty a 22. února pristály na 1,95 euro. Vzápetí vyslo najevo, ze firma predstírala svou obchodní cinnost a provádela fiktivní obchody s neexistujícími subjekty. Kdyz se trh dovedel, ze 99% vykázaného obratu bylo fingováno, zhroutily se akcie této povedené spolecnosti zcela a 19. dubna byly z Nového trhu vylouceny. Na jare roku 2002 se objevily také první skandály na dosud relativne klidných burzovních segmentech DAX, MDAX a SMAX ( MDAX - strední spolecnosti, SMAX - malé spolecnosti ). Jiz v lednu se hovorilo o rozporech v úcetnictví firmy MLP. Pocátkem brezna varoval stavební koncern Philipp Holzmann pred velkým poklesem zisku za rok 2001. Zanedlouho se koncern dostal do platební neschopnosti a skoncil v konkurzním rízení. Potom se dostala do stredu pozornosti mediální skupina Kirch, která dluzila spolecnosti Axel-Springer Verlag 767 milionů euro. Pri proverce financní situace mediálního obra vyplavaly na povrch nesmírné dluhy a jeho následný bankrot byl nejvetsí v poválecné historii Nemecka. Následovala rada dalsích bankrotů, mezi nimiz nechybel ani výrobce a provozovatel vzducholodí CargoLifter, jehoz snem byla preprava tezkých nákladů vzdusnou cestou.
V cervnu 2002 to byly opet Spojené státy, které se pochlubily dalsím úcetním skandálem. Po pádu energetického koncernu Enron prisla rada také na významnou telekomunikacní spolecnost WorldCom. Aby vykázala zisk, úctovala tato firma úmyslne náklady jako investice a podarilo se jí tak zacarovat celých 6 miliard dolarů. Kdyz úcetnické hrátky pokracovaly v dalsích firmách ( napr. Xerox pet let nadhodnocoval své príjmy ), rozhodla se americká burzovní komise SEC také pritvrdit hru a zprísnit pravidla. Predsedové predstavenstev a financní reditelé spolecností obchodovaných v USA jsou dnes povinni podepisovat financní výkazy, za jejichz korektnost pak nesou osobní zodpovednost. Kdyz potom v cervenci skoncily v konkurzu dalsí dve významné spolecnosti - Babcock Borsig a Fairchild Dornier - následované dalsí vlnou podnikových varování a vzrostly obavy o dalsí vývoj americké ekonomiky, akciové indexy zamírily pod svá minima z osudného zárí 2001 a hledaly si nové dno. Pod vodou nebyly vsak jenom akcie. V důsledku prudkých a dlouhotrvajících destů zasáhly strední Evropu v srpnu nicivé záplavy. Krome Cech a Rakouska byla také postisena rozsáhlá území v Sasku a Bavorsku. Jedním z nejvíce zkousených mest byly Drázdany, kde dokonce hlavní nádrazí zůstalo pod vodou. Podél rek strhla povoden domy a mosty a zpúsobila nesmírné skody. Podle odhadu odborníků potrvá nekolik let, nez budou veskeré skody odstraneny. Stoletá voda se projevila také na nemecké burze. Zatímco pojistovny stahovala dolu hrozba vysokých nákladů, pripisovaly si akcie stavebních spolecností nemalé zisky. Zárí roku 2002 bylo pro akciové trhy velice nevlídným mesícem. Blízící se první výrocí newyorské tragedie bylo poznamenáno strachem z nových teroristických útoku. Také známky ekonomického ozivení v USA zustávaly nezretelné a ve vzduchu visela (a dosud stále visí) hrozba války s Irákem. Prílis mnoho nejistoty a neradostných vyhlídek zpusobilo, ze významné svetové indexy po celé zárí klesaly, az nasly pocátkem ríjna svá mnohaletá minima. Vázné problémy nemecké ekonomiky vedly k tomu, ze do cela propadu se dostal nemecký akciový trh. Index DAX si pripsal svou historicky nejvyssí mesícní ztrátu. Vedoucí nemecký index DAX neztratil ani v povestném ríjnu 1987 tolik jako v zárí 2002.
Dow Jones index zacal stoupat ze své rekordní hloubky 7197,49 bodů dne 9.10.2002
u akcií Dow Jonesu bylo v ríjnu 2002 nejnizsí P/E 15,33
Nasdaq 100 index zacal stoupat ze své rekordní hloubky 795,25 bodů dne 7.10.2002 pri P/E 25.
S&P 500 index zacal stoupat ze své rekordní hloubky 768,63 bodů dne 10.10.2002
DAX index zacal stoupat ze své rekordní hloubky 2188,75 bodů dne 12.3.2003
Nemax All Share index zacal stoupat ze své rekordní hloubky 357,06 bodů dne 12.3.2003
Eurostoxx 50 index zacal stoupat ze své rekordní hloubky 1847,62 bodů dne 12.3.2003
Zpátky byly na svých maximech z roku 2000 zas : index Dow Jones 3.10.2006 , dosáhl 11.758,95 bodu , i kdyz tehdy byly jeste spadlé zvláste akcie : General Motors -65% , Intel -76%.
Index S&P500 byl zpátky 13.7.2007 , dosáhl 1.555,10 bodu. Technologické indexy Nasdaq a TecDax jsou roku 2007 i nadále hluboko dole.
DAX index byl zpátky 13.7.2007 , dosáhl 8.151,57 bodu , i kdyz tehdy byly jeste spadlé zvláste akcie : Allianz -62% , Münchener Rück -64% , TUI -66% , Infineon -86% , Deutsche Telekom -87%.
Z toho plyne : kupovati jen akcie podniku , kterým neskodí konkurence a zvysují rocní zisk a kupovati akcie kdyz jsou fundamentálne levné = s nízkými P/E , P/S , P/B !
Krach se nechal preckat bez velkých propadu a beze ztrát , nenechati si akcie ani certifikáty na index spadnouti více nez -20% , blízko toho dne podstoupil kurz akcií nebo indexu klouzavý prumer SMA 200 a pak si uvedomit , ze po historicky vysokém predrazení akcií padávají kurzy 2,5 roku a pak je dobré cekati s nákupem , az prekoná kurz akcie nebo index krivku SMA 200.
Krach 1929 : akcie General Electric - GE - spadly 1929-1932 na 1/46 , ze 396,25 dolaru na 8,50 dolaru
Akcie Radio Corporation of America - RCA - spadly 1929-1932 na 1/41 , ze 101,00 dolaru na 2,50 dolaru
Krach 2000 : akcie Ericsson - wkn 850001 - spadly 2000-2002 na 1/77 , ze 27,20 euro na 0,35 euro
a akcie Corning - GLW - spadly 2000-2002 na 1/119 , ze 131,67 euro na 1,10 euro

Dlouhodobá STATISTIKA :
Od roku 1897 , uz 110 let , americké akcie rostly nejvíce 5. a 8. rok dekády a padaly nejvíce 0. a 7. roku dekády. Nejhlubsí kurzy byly vzdy za 4 roky a nebo se to o 1 rok posunulo. Tedy se ocekává u amerických a západoevropských akcií mírný pád v srpnu 2007 , velký růst 2008 , velký pád od dubna 2010 a nejhlubsí ceny 2012.
V průmerné dekáde od 1897 do dnes se vetsinou vyplácí :
Koupit akcie 4. týden ríjna ve 2. roce dekády ( = 2002 ) a prodat v polovine cervence 7. roku dekády ( = 2007 ).
Koupit akcie 4. týden ríjna v 7. roce dekády ( = 2007 ) a prodat v polovine cervence 9. roku dekády ( = 2009 ) , techno akcie asi prodat az v polovine brezna 0. roku ( = 2010 ).
V pondelí je vetsinou vetsina akcii dole a koncem pondelí nebo zacátkem úterý by se mohly vetsinou akcie nejlevneji koupit ( jestli to souhlasí i se signálem indikátoru MACD ). V pátek dosáhne vetsinou vetsina akcií nejvyssích kurzů za celý týden. V kazdém 3. 4. 5. 6. a 8. roce dekády se vyplácí koupit akcie poslední týden února , kvetna a ríjna. Pocátkem podzimu 7. roku dekády se dosahuje nejvetsí propad kurzů. Pro pád kurzů akcií je radno nemíti vůbec zádné akcie v 0. a 1. a 2. roce kazdé dekády a koupit akcie az v ríjnu 2. roku dekády. V ríjnu 9. roku dekády by se mohla vetsina akcii prodat , prestanou-li růsti. Techno akcie růstávají vetsinou az do brezna 0. roku dekády.
Vetsinou padávají akcie 7. den mesíce pak jsou dole a růstávají 26. dne mesíce a do 6. dne jsou nahore. Tedy se vetsinou vyplácí levneji kupovat akcie od 8. do 25. dne mesíce.
Od 1970 do dnes : V průmerném roce od 1970 do dnes se vetsinou vyplácí :
Hlavne koupit akcie 4. týden ríjna nebo 1. týden listopadu a prodat v polovine brezna.
Nekdy se taky vyplatí koupit akcie 1. týden dubna a prodat v polovine cervence az v 1. týdnu ríjna a to platí hlavne pro akcie od elektriny , plynu a vody. Akcie od elektriny , plynu a vody diversifikují nejlépe ostatní akcie , protoze vetsinou rostou nebo padají opacne nez index Dow Jones.
Snad se vyplatí zas 3 roky býti bez akcií od srpna 2009 ( bez techno akcií asi od dubna 2010 ) do ríjna 2012.
A koupit akcie 4. týden ríjna ve 2. roce dekády ( = 2012 ) a prodat v polovine cervence 7. roku dekády ( = 2017 ).
Ale nestoupne-li index Dow Jones blízko P/E 31 a index S&P500 blízko P/E 44 a zůstane-li jejich P/E roku 2009 mnohem níze , pak tezko můze prijít velký 3-letý krach akcií roku 2010 !
ALE v dekáde 1970-1980 mel Dow Jones nejhlubsí hodnotu v prosinci 1975 a nelze tedy od 100-leté statistiky nic ocekávat. Je nebezpecí , ze i koncem roku 2007 a 2010 az 2014 budou akcie dole , jako bývají vzdy po 4 letech jedno kolikátý rok dekády. Grafy na www.seasonalcharts.com
V detailu je samozrejme dobré kupovat a prodávat akcie dle signálu MACD indikátoru. A kvalitní akcie bank USA a Británie s dobrou dividendou nelze prodat nikdy , dokud zvysují banky rocní zisk nebo obrat a cash flow a nebo nespadne zisk a obrat pod polovinu.
Timing : Kdo by drzel od 1954 do 1994 nonstop certifikát na index S&P500 , dosáhl by prumerný rocní rust kapitálu +11,5%. Kdo by byl bez akcií tech 40 nejlepsích mesícu z techto 40 let , dosáhl by jen +2,7% prumerný rocní rust kapitálu.
Kdo by od 1970 do 1994 investoval do indexu S&P500 kazdého roku jen ten jeden den s nejvyssí hodnotou indexu , dosáhl by prumerný rocní rust kapitálu +8,5%. Kdo by investoval kazdého roku jen ten jeden den s nejnizsí hodnotou indexu , dosáhl by prumerný rocní rust kapitálu 10,1%. Tedy den pro nákup akcií ( = timing ) nehraje zádnou velkou roli u dlouhodobé investice a nemá význam se rozcilovat , kdyz se koupí akcie na vrcholu tesne pred nejakou korekcí.
Nejlepší den indexu Dow Jones byl 15.3.1933 , za ten jeden den rostl +15,34%.   Nejlepší mesíc indexu Dow Jones byl srpen 1932 , rostl +35,76%.   Nejlepší rok indexu Dow Jones byl 1915 , rostl +81,7%.   Nejhorší den indexu Dow Jones byl 19.10.1987 , za ten jeden den spadl -22,61 = "černé pondělí".   Nejhorší mesíc indexu Dow Jones bylo zárí 1931 , spadl -30,70%.   Nejhorší rok indexu Dow Jones byl 1931 , spadl -52,7%.
Poradí spolehlivosti : nejdríve je pravda , potom polopravda , potom lez , potom analýza grafu , potom statistika. Statistice můze důverovat jen ten , kdo ji sám zfalsoval.
Fór : Prisel jeden doktor do banky a chtel dát na půl roku 100.000 korun na akciový fond , který minulý rok 120% rostl , aby vydelal s temi penezi 60%.
Ve druhém pololetí kazdého 7. roku dekády vzdy drasticky spadnou akcie. A az v listopadu se snad zacínaji akcie zotavovat. Propady indexu Dow Jones ve 2. pololetí 7. roku dekády = propady od maxima léta do minima podzimu :
1907 -35,8%   ,   1917 -30,8%   ,   1927 -17,0%   ,   1937 -40,2%   ,   1947 -6,4%   ,   1957 -18,4%   ,   1967 -9,9%   ,   1977 -10,2%   ,   1987 - 36,1%   ,   1997 -13,3%.

Krachy , crashes , baisses 1929 + 1937 + 1973 + 1987 + 2000 :
Černé pondělí na burze New York 19.10.1987 = historicky rekordní pád akcií za jediný den. Index Dow Jones spadl za jediný den -22,6% a index S&P 500 -20,5%. Tehdy poklesly kurzy vsech amerických akcií dohromady na burze New York behem jednoho dne o 500 miliard dolaru. Index Dow Jones mel v pátek 16.10.1987 záverecnou hodnotu close 2.246 bodu , v pondelí 19.10.1987 otevírací hodnotu open 2.164 , nejvyssí hodnotu high také 2.164 , nejhlubsí hodnotu low 1.677 a záverecnou hodnotu close 1.738 bodu. Tedy od pátecního close do pondelního close , jakoby za den klesla hodnota Dow Jonesu o 508 bodu a burzovní hodnota tech 30 akcií v indexu D.J. = "market capitalization of Dow Jones" Ztratila více nez 100 miliard dolaru behem dne. Druhý den v úterý 20.10.1987 spadl D.J. jeste na nizsí low 1.616 , ale pak uz se to obrátilo , na konci úterý close bylo 1.841 bodu a dalsí dny uz index a akcie prevázne rostly. Krach zavinily computery programované na automatické obchody a banky a brokeri nutící ztrátové pozice akcií a indexu koupené na dluh uzavrít a vyrovnat dluh. Zvýsení úroku FED zpúsobilo pokles kurzu akcií , ty spadly na stop loss , computery automaticky odeslaly pokyn prodat kontrakty na akciový index na burzu Chicago. Také spekulanti meli casto 95% tech kontraktu financováno kreditem a pri poklesu kurzu byly od brokeru a bank nuceni zvysit ruceni a prodat klesající na dluh koupené investice a nuceni prodat i jiné akcie. Pak prodávaly akcie ve strachu i instituce. Celkem se prodávaly ten den akcie a kontrakty na index za miliardy dolaru. Mírný pokles kurzu zacal uz 5.10.1987 , 19.10. byl pokles drastický a den na to 20.10. uz kurzy zas pomalu rostly. Dne 19.10. spadl index S&P500 z 282,70 na 224,83 , to je -20,5%. Celkový propad od 5.10. do krátkodobého minima dne 20.10. byl z 328,57 bodu na 216,46 bodu , to je propad -34% za 15 dní. Hodnotu pred propadem jako 5.10.1987 dosáhl index S&P500 zase za 1 rok a 9 mesícu , dne 11.7.1989. Tak velký propad akcií behem jednoho dne se prý uz nemuze dnes opakovat, prý se tomu zabrání, kdyz se pri propadu indexu asi o 300 bodu nebo -10% zastaví obchodování burz asi na hodinu a také prý tomu zamezí dnesní vetsí likvidita na burze.
Index S&P500 po 6.9.1929 padal 35 mesíců o -86%
po 5.3.1937 padal 13 mesíců o -54%
po 11.1.1973 padal 21 mesíců o -48%
19.10.1987 za jediný den spadl -20,4% , to byl konec 15-denního pádu -34%
po 24.3.2000 padal 32 mesíců o -49% index S&P500
Crash , baisse 1929-1932 :   O nejvetsím krachu akcií 1929
Dow Jones index spadl behem 3 let z 381 na 41 bodů = 1/9 a dosáhl zase 381 az roku 1954
Nasdaq (elektronická burza) jeste neexistoval.
Krach , crash , baisse 2000-2002 :   Velký Krach Akcií roku 2000
14.ledna 2000 mel index Dow Jones historicky nejvyssí P/E 31 a následovný pád akcií se zastavil 9.10.2002 pri P/E 15,3
a tou dobou S&P500 index mel rekordní P/E 44 a pak spadl nejníze na P/E 25. DAX mel roku 2000 rekordní P/E 35.
Dnesní P/E indexů najdeme na 1.str. Datenbank uprostred casopisu Börse Online , nebo vypocítáme průmer z tech P/E od 30 akcií.
Dow Jones spadl behem 2,5 roku 2000-2002 jen z 11723 na 7286 bodů
Nasdaq 100 index spadl 2000-2002 z 4704 na 804 = 1/6.
Dow Jones index zacal padat ze své rekordní výsky 11750,28 bodů dne 14.1.2000
Nasdaq 100 index zacal padat ze své rekordní výsky 4816,35 bodů dne 24.3.2000
S&P 500 index zacal padat ze své rekordní výsky 1552,87 bodů dne 24.3.2000
DAX index zacal padat ze své rekordní výsky 8136,16 bodů dne 7.3.2000
Nemax All Share index zacal padat ze své rekordní výsky 8583,34 bodů dne 10.3.2000
Eurostoxx 50 index zacal padat ze své rekordní výsky 5522.42 bodů dne 7.3.2000
Dow Jones index zacal stoupat ze své rekordní hloubky 7197,49 bodů dne 9.10.2002
Nasdaq 100 index zacal stoupat ze své rekordní hloubky 795,25 bodů dne 7.10.2002
S&P 500 index zacal stoupat ze své rekordní hloubky 768,63 bodů dne 10.10.2002
DAX index zacal stoupat ze své rekordní hloubky 2188,75 bodů dne 12.3.2003
Nemax All Share index zacal stoupat ze své rekordní hloubky 357,06 bodů dne 12.3.2003
Eurostoxx 50 index zacal stoupat ze své rekordní hloubky 1847,62 bodů dne 12.3.2003
Zpátky byly na svých maximech z roku 2000 zas : index Dow Jones 3.10.2006 , dosáhl 11.758,95 bodu , i kdyz tehdy byly jeste spadlé zvláste akcie : General Motors -65% , Intel -76%.
Index S&P500 byl zpátky 13.7.2007 , dosáhl 1.555,10 bodu. Technologické indexy Nasdaq a TecDax jsou roku 2007 i nadále hluboko dole.
DAX index byl zpátky 13.7.2007 , dosáhl 8.151,57 bodu , i kdyz tehdy byly jeste spadlé zvláste akcie : Allianz -62% , Münchener Rück -64% , TUI -66% , Infineon -86% , Deutsche Telekom -87%.
Z toho plyne : kupovati jen akcie podniku , kterým neskodí konkurence a zvysují rocní zisk a kupovati akcie kdyz jsou fundamentálne levné = s nízkými P/E , P/S , P/B !
Dalsí VELKÝ KRACH akcií mozno SNAD NEKDY pozorovat na indexu Dow Jones. Ten zacal padat roku 2000 o 2 mesíce dríve nez index Nasdaq 100 , S&P 500 a Eurostoxx 50. Nebezpecne predrazené akcie indexu Dow Jones mely pri nejvyssímn kurzu 2000 pomer KURZ / ZISK 1999 = P/E = KGV : General Electric P/E 56 , Hewlett Packard P/E 52 , Home Depot P/E 97 , Intel P/E 70 , Microsoft P/E 84 , Wal Mart P/E 70 , Walt Disney P/E 70. Mimo index : EMC P/E 224 , Sun Microsystems P/E 201 , Corning P/E 246 , DELL P/E 109 , Cisco P/E 258. Coca-Cola mela P/E 54 pri nejvyssím kurzu 1998.
Behem nejvetsích krachů padávají akcie s dobrou dividendou od dobre prosperujících bank USA a Britanie jen na polovinu , hodne lidí je závislých na tech dividendách a nemá význam tyto akcie prodávat , dividendy zůstávají stejné , nebo rostou , drzíme-li tyto akcie celý zivot , dividendy nám zvysují důchod a pak akcie zdedí nasi potomci.

Foto , fotografie burza Frankurt , Börsenplatz , Börse

Burzovní sál z galerie návštěvníků , fotografie sálu burzy Frankurt