Crash , baisse 1929-1932 :
Index Dow Jones padal 3 roky od 3.9.1929 z 381 na 41 dne 8.7.1932 , spadl na 1/9 a ztratil 89% a dosáhl zase 381 bodů az roku 1954
Index S&P500 od 6.9.1929 padal 35 mesíců na 1/7 a ztratil 86%
Index Nasdaq jeste neexistoval.
Kdyz se svetové hospodárství zotavilo z následku první svetové války, otevrela se cesta pro "zlatá dvacátá léta", jak bylo toto období vseobecného rozmachu vzletne oznacováno. Nízká míra inflace, vyssí mzdy, rozvoj nových průmyslových odvetví a prevratné vynálezy jako rádio, zvukový film nebo pásová velkovýroba, to vsechno probudilo netusený hospodárský boom. Dríve drahé luxusní zbozí se najednou stalo dostupné pro siroké vrstvy obyvatelstva. Nejznámejsím príkladem byl Fordův automobil, slavná "Lízinka", která se díky pásové výrobe výrazne zlevnila a stala se vpravde lidovým vozem. "Kazdý den - jeden dolar, kazdý rok - nový Ford", tak znel reklamní slogan automobilky. Do roku 1927 opustilo výrobní linky pres 15 miliónu techto vozu, které byly az do zrodu populárního "VW-Brouka" nejprodávanejsími automobily sveta. Hospodárské ozivení, zprvu omezené na Spojené státy, se postupne rozsírilo i do Evropy.
Hospodárský vzestup se zákonite projevil i na kapitálových trzích. Americký akciový index Dow Jones Industrial Average (DJIA) musel nejdríve koncem roku 1924 pracne zdolat hranici 110 bodu, aby se jiz v následujícím roce lehce prehoupl pres latku 150 bodu. Jestlize se dosud akciovými investicemi zabývali jen profesionálové a velcí investori, staly se cenné papíry od poloviny dvacátých let stále populárnejsí i u siroké verejnosti. Protoze vetsina akcií rostla mesíc od mesíce, vidina pohádkových zisku pritahovala stále nové investory. Zanedlouho si delníci a posluhovacky vymenovali zarucené tipy a vzhúru splhající kurzy lákaly na burzu dalsí a dalsí zelenáce. "Akciové letadlo" se odlepilo od zeme a zamírilo do nebe.
Vseobecný optimismus nezastavil ani pokles kurzu z 13. kvetna 1927 a burza se rychle zotavila. Rovnez hospodárství se hnalo neúnavne vpred a na "zelené louce" vyrůstalo mnozství nových podniků. V období mezi roky 1921 az 1928 rostla průmyslová výroba v Americe rocne o 4 procenta, v letech 1928 a 1928 dokonce o 15 %! Motorem tohoto neobvykle silného růstu byl boom na kapitálovém trhu. V roce 1921 bylo v USA jen asi 40 investicních spolecností. Na konci roku 1926 vzrostl jejich pocet na 160 a o rok pozdeji na 300. Jenom mezi rokem 1927 a podzimem roku 1929 zaznamenaly investicní spolecnosti více nez desetinásobný vzestup svého celkového jmení.
Na konci dvacátých let vystrídala optimismus na trzích naprostá euforie, kdy lidé bezhlave investovali vse, co mohli docasne postrádat, mnohdy i to, co postrádat nemohli. Mnozí si brali úvery, aby jim burzovní "perpetuum mobile" i tyto vypůjcené peníze rychle zhodnotilo. V léte 1929 se hodnota akciového indexu Dow Jones proti roku 1924 témer ztrojnásobila. Dokonce i casopis pro americké hospodynky vychvaloval akciové investice a jeho titulky, jako napríklad : "kazdý je povinen zbohatnout" nebo "jaké akcie si dáme pod stromecek", lákaly dalsí motýly ke svůdné zári burzovní lampy. Banky a ekonomictí experti se navzájem ukolébávali temi nejoptimistictejsími prognózami a pomáhali hnát trh vzhuru. Témer kazdá nová akciová emise byla brzy obchodována s neuveritelnými kurzovými zisky. Tak napríklad v roce 1928 vstoupily na burzu akcie investicní spolecnosti "Goldman, Sachs & Company" se startovní cenou 104 dolaru. Za nekolik týdnů, konkrétne 27. února 1929, byly akcie k mání uz za 222,5 dolaru!
Témer 22 let (1906-1927) trvalo americkému akciovému indexu Dow Jones - DJIA, nez vysplhal ze 100 bodu na 200. Dalsích sto bodu vsak pridal za pouhý rok a míril stále vzhuru. Behem tohoto býcího trendu, krátce pred dosazením hranice 300 bodů, byl index Dow Jones rozsíren z dvaceti na tricet titulu.
Na rozdíl od vseobecne rozsíreného mínení, neprisel akciový krach tak zcela neocekávane. Jiz na jare roku 1929 se objevily první známky zacínající recese. Dobré sklizne v letech 1927 a 1928 a zvýsená nabídka psenice na trhu vedly k výraznému poklesu cen a zemedelský sektor tak jako první pocítil príznaky blízící se krize. Také v podnikové sfére vzrostly zásoby a tempo spotreby se snízilo. Koncem kvetna 1929 si DJIA vybral oddychový cas a poklesl témer o 10%. Tehdy se také ozývaly první varovné a kritické hlasy. Akciový trh se vsak velice brzy otrepal, vyrazil opet vzhůru a skeptické hlasy v dalsí euforii rychle zanikly. Dne 3. zárí 1929 dosáhl Dow Jones nového historického rekordu, kdyz uzavíral na hodnote 381,17 bodů. Jen o dva dny pozdeji, 5. zárí 1929, varoval známý financní analytik Roger Ward Babson pred blízícím se akciovým pádem, který tehdy odhadoval ke dvaceti procentům. Ackoliv se vetsina investorů jeho predpovedi vysmála, presto trh znervóznel a Dow toho dne poklesl o 10 bodů. Vzápetí se vsak opet objevily optimistické burzovní komentáre a také clánky zesmesnující "velkého vestce" Babsona. Profesor Irving Fischer z univerzity v Yale se nechal slyset, ze : "pres soucasný burzovní boom nedosáhly kurzy akcií stále svých skutecných hodnot." Poté burza opet posílila, ale cerv nejistoty jiz hlodal a tak rekord z 3. zárí zůstal nepokoren. Na prelomu zárí a ríjna pak doslo k dalsímu krátkodobému propadu, který predcházel konci býcího trendu.
I kdyz nejistota investorů byla jiz znatelná, presto vsak málokdo videl varovné signály. Profesor Stagg Lawrence z univerzity v Princetownu hovoril verejne o tom, ze nechápe, proc by mely být akcie nadhodnoceny. "Miliony, které se na tomto velkolepém trhu zhodnocují, nám jednoznacne dokazují, ze akcie nejsou predrazeny," hlásal Lawrence. Také Charles Mitchell, reditel "National City Bank", jeste 15. ríjna ujistoval, ze vsechny burzy v zemi se tesí výbornému zdraví a prezident "Chase Bank", Albert H. Wiggin, síril kolem neutuchající optimismus.
Avsak první kameny "vzdusných zámků" se uvolnily a hrozící lavinu jiz neslo zastavit. 20. ríjna prineslo nedelní vydání novin zprávu, ze ceny mnoha akcií, pouzitých k zajistení spekulativních obchodu, se behem pozvolného poklesu v posledních týdnech dostaly na kritickou úroven a stále více bank a maklérských domu stojí pred nuceným prodejem velkých akciových balíků. V obavách pred moznými ztrátami, zacali první investori zacátkem týdne prodávat své akcie a zpusobili dalsí, i kdyz zatím malý pokles kurzu pri relativne vysokých objemech.
Medvedí tábor vsak dostával dalsí podporu. V pondelí 21. ríjna 1929 varoval známý burzovní analytik William Peter Hamilton pred krajne znepokojivým vývojem akciových indexů. Podle nej hrozily oba hlavní americké indexy, jak DJIA, tak i index zeleznicních akcií, poklesem pod své dulezité hranice podpory - tj. 325 bodů u indexu Dow Jones a 168 bodu pro zeleznicní index. Jestlize dojde k prolomení techto hranic, bude to prý neklamná známka medvedího trhu. Jeste téhoz dne se skutecne Dow propadl pod tuto hodnotu a po dvou dnech poklesl pod svou hranici podpory také index zeleznicních akcií.
Ke konci hektického týdne byla jiz vetsina obchodníků s cennými papíry unavena a tak ve ctvrtek 24. ríjna zahájil trh zpocátku poklidne a nehýril aktivitou. Zanedlouho vsak trh zaplavila dalsí mohutná prodejní vlna. Slo predevsím o nucené prodeje akcií, které byly predtím zakoupeny na úver. Za pouhou půlhodinku zmenilo na 1,6 milionu akcií majitele. Najednou zcela zmizely nákupní príkazy a spousta investorů podlehla panice. Kazdý se chtel co nejrychleji zbavit svých akcií - lhostejno za jakou cenu. Kurzy se hroutily pred ocima. Nával prodejců byl tak obrovský, ze se obchodování zahltilo a muselo být nekolikrát preruseno, coz jeste zvysovalo paniku. Behem dopoledne se tak ve vzduchu rozplynulo na 11,25 miliard dolarů.
Krátce po poledni se sesli ve Wall Street 1, naproti burze, v sídle spolecnosti "J.P.Morgan & Co.", významní bankéri na svém krizovém zasedání. Zde zalozili sdruzení, které melo za úkol stabilizovat ceny akcií na trhu. Poté Richard Whitney, viceprezident newyorské burzy, predal maklérům velké nákupní príkazy tohoto sdruzení, aby podporily kurzy amerických "Blue Chips". Prodejní hysterie se opravdu utisila a kurzy se stabilizovaly. Ten den bylo zobchodováno 12 894 650 akcií 974 spolecností, coz byl ctyrnásobek bezného obchodního dne. Dow Jones poklesl pod hranici 300 bodů a uzavíral na hodnote 299,47. Prístí den zasáhly zprávy o výprodeji na newyorské burze také evropské trhy a postaraly se zde o "cerný pátek". V Londýne, Parízi, Berlíne nebo v Miláne - vsude se akcie propadaly. Ovsem také v New Yorku pokracoval akciový výprodej. Stále totiz stoupal pocet akcionárů, kterí nebyli schopni pokrýt úvery hodnotou svých akcií nebo hotovostí a museli na zádost banky své pozice likvidovat. Nekteré mensí banky se jiz dostaly do platební neschopnosti. Panika se zacala vracet na trhy. Kdyz to jiz vypadalo, ze se situace zcela vymkne kontrole, vydal 25. ríjna prezident Spojených států, Herbert Clark Hoover, verejné prohlásení, ze americké hospodárství a podnikání jsou fundamentálne zcela zdravé. Toto prohlásení uklidnilo nervózní investory natolik, ze vecer burza alespon udrzela hladinu kurzu ze ctvrtka, pricemz zmenilo na 8 miliónů akcií své majitele. Tehdy se obchodovalo i v sobotu a newyorské burze se podarilo udrzet "status quo" i po celý tento den.
Pres nedeli trpelivost investorů vyprchala a v pondelí, 28. ríjna 1929, zaplavily burzu opet prodejní príkazy. Odolnost vůci riziku zcela zmizela a proti této nálade byla bezmocná i nákupní intervence bankovního sdruzení. Dalsímu propadu akcií jiz nic nebránilo. Pres stále klesající ceny bylo zobchodováno dalsích 9 miliónů akcií. Index Dow Jones spadl o témer 13 % a koncil na hodnote 260,64 bodů. Kurzová ztráta ve výsi 14 miliard dolarů byla dosud nejvyssí, kterou Dow zaznamenal behem jednoho dne.
Nálada byla nyní na bodu mrazu. Důvera v akcie a v celé hospodárství sla definitivne do kolen. Po "cerném pondelí" prislo neméne "cerné úterý". Jiz v prvních minutách obchodování pokracoval pád akcií v neztencené míre. Do obeda se prodávající zbavili více nez osmi milionů akcií. Brokeri se dusili pod lavinou prodejních príkazů. Kolotoc prodejů se vsak roztácel stále rychleji a nervozita na parketu houstla. Podle jedné zprávy z tehdejsího tisku, doslo dokonce ke rvacce mezi obchodníky a zamestnanci burzy a jednoho otrlého maklére videli placícího modlit se na kolenou. Kdyz v 17:32 skoncilo úterní hororové obchodování, zmenilo majitele do té doby rekordních 16.410.000 akcií. Dow odepsal dalsích témer 12 % a jeho záverecných 230,07 bodů znamenalo týdenní pokles témer o jednu tretinu.
Následky byly katastrofální. Mnoho ( mezi 1-3 miliony ) Americanů bylo krachem prímo postizeno a ztratilo znacnou cást svého jmení, nekterí - ti co rádi sázejí na jednu kartu - prisli dokonce o celý majetek. Ztráceli vsichni, důverivé vdovy, delníci, taxikári, uklízecky, univerzitní profesori i bohatí a ostrílení spekulanti. Tak prisel bývalý chéf General Motors, Bill Durant, o zhruba 40 miliónů dolarů a Michael Meehan, multimilionár a burzovní specialista spolecnosti Radio Corporation of America, pozdeji priznal, ze tehdy ztratil na burze osmimístnou sumu. Dalsího dne, ve stredu 30. ríjna, se karta obrátila. Panika zmizela, jako kdyz proutkem mávne. Nízké ceny akcií, zvýsení dividend u nekterých spolecností a zpráva, ze J.D.Rockefeller nakupuje opet akcie, působily jako zivá voda a index Dow si vecer pripsal dosud svůj nejvyssí denní prírustek. Proti úterý pridal Dow více nez 12 % a dosáhl 258,47 bodů. Také 31. ríjna se hlavní americký index pri zkráceném obchodování dále zotavoval a uzavrel na optimistických 273,51 bodech. Avsak z touzebne ocekávaného ozivení se vyklubala jen technická korekce a brzy se kurzy opet rítily dolů. Dne 13. listopadu spadl Dow na 198,69 bod, coz byla nejnizsí hodnota za celý rok 1929.
Mnozí investori ztratili celé své jmení , protoze meli dovoleno koupit akcie na zálohu 10% ( na margin ) a 90% dluzili bankám a brokerum. Kdo mel 10.000 dolaru , mohl si 90.000 dolaru pujcit a koupit akcie za 100.000 dolaru. Kdyz akcie spadly na polovinu , mel investor uz jen akcie za 50.000 dolaru , kterými zaplatil dluh a jeste musel brokerovi nebo bance doplácet 40.000 dolaru. Kdyz kurzy akcií klesaly , byli tito dluznici mnohem vice zadluzení nez na zacátku. Brokeri donutili investory vsechno prodat se ztrátou a dluhy zaplatit. Zchudlí investori pak prodali byty , ani nemohli platit nájem a spali v ubytovnách pro bezdomovce a pres den prodávali v ulicích na krku povesený obchod s jablky a tuzkami. Mnozí páchali sebevrazdy skokem z oken mrakodrapu , zastrelili se , strcili hlavu do plynových kamen , obesili se , nebo otrávili drogami. V recepcích hotelu se ptali kazdého príchozího , jestli zustane déle , nebo chce pokoj s oknem v nejvyssím poschodí.
V polovine listopadu se zacaly akciové trhy stabilizovat a investorům svitla opet jiskricka nadeje. "Zlatá dvacátá léta" vsak byla nenávratne pryc a svetové hospodárství stálo pred mnohaletou krizí, nazvanou pozdeji "velká deprese". Nejhlubsí stav 41,2 bodů dosáhl index Dow Jones 8.7.1932. Mnoho investorů zcela zanevrelo na akcie a teprve 25 let pozdeji, 23. listopadu 1954, prekonal Dow Jones svůj letitý historický rekord z 3. zárí 1929 a dostal se opet nad hranici 381 bodů.
Krach se nechal preckat bez velkých propadu a beze ztrát , nenechati si akcie ani certifikáty na index spadnouti více nez -20% , blízko toho dne podstoupil kurz akcií nebo indexu klouzavý prumer SMA 200 a pak si uvedomit , ze po historicky vysokém predrazení akcií padávají kurzy 2,5 roku a pak je dobré cekati s nákupem , az prekoná kurz akcie nebo index krivku SMA 200.
Akcie General Electric - GE - spadly 1929-1932 na 1/46 , ze 396,25 dolaru na 8,50 dolaru
Akcie Radio Corporation of America - RCA - spadly 1929-1932 na 1/41 , ze 101,00 dolaru na 2,50 dolaru
Mimochodem ; akcie Ericsson - wkn 850001 - spadly 2000-2002 na 1/77 , ze 27,20 euro na 0,35 euro
a akcie Corning - GLW - spadly 2000-2002 na 1/119 , ze 131,67 euro na 1,10 euro

Foto , fotografie burza New York , NYSE , Wall Street , Stock Exchange

Foto : Burzovní sál , uvnitř NYSE , New York , burza WallStreet